|
|
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství
Nezmar, Daniel ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na studium a shromáždění pramenů z dějin esoterismu převážně v období judaismu Druhého chámu a raného křesťanství, které ukazují na kulturní průniky magických a náboženských společenství, ale i jedinců, již se věnovali studiu magického umění. Jedná se o chaldejskou, egyptskou, židovskou, řecko-římskou a nakonec i křesťanskou kulturu. Poukazuje na hlavní zdroje jejich magických a náboženských nauk a původ magie a magického myšlení. Sleduje pravděpodobné kořeny jak náboženství, tak magie, a popisuje vývoj magických praktik od počátků až k danému období Druhého chrámu. Po malé analýze následuje komparace pěti základních kultur žijících na území okolí Středozemního moře v době Druhého chrámu a jejich magii. Detailně je rozebírán obor démonologie a některé osobnosti dějin, které se evidentně zabývaly magií. První část práce rozebírá pojem magie a nahlíží na spojitosti mezi vědou, filosofií a náboženstvím. Následně je z každé kultury zvolena jedna osobnost, pro pozdější zkoumání činů a skutků všech těchto hlavních kultur, které se v době Druhého chrámu (cca 550 př. n. l. - 70 n. l.) mezi sebou mísily, s mírným přesahem časového horizontu na obě strany časové osy, která se zřejmě věnovala nebo praktikovala magii....
|
|
|
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství
Nezmar, Daniel ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Magie v období judaismu Druhého chrámu a raného křesťanství Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na studium a shromáždění pramenů z dějin esoterismu převážně v období judaismu Druhého chámu a raného křesťanství, které ukazují na kulturní průniky magických a náboženských společenství, ale i jedinců, již se věnovali studiu magického umění. Poukazuje na hlavní zdroje jejich magických a náboženských nauk a původ magie a magického myšlení. Sleduje pravděpodobné kořeny jak náboženství, tak magie, a popisuje vývoj magických praktik od počátků až k danému období Druhého chrámu. Dále po malé analýze porovnávám pět základních kultur žijících na území "úrodného půlměsíce" právě v době Druhého chrámu a jejich magii. Detailně rozebírám obor démonologie a některé osobnosti dějin, které se evidentně zabývaly magií, a jak se světil a aktivoval magický ochranný kruh. První část popisuje a všechny dostupné magické obory a techniky, se kterými se mohl smrtelník v době Druhého chrámu na území "Úrodného půlměsíce" vůbec setkat. Všechny obory, které ve své práci uvádím, byly již známy v době Druhého chrámu, ale některé z nich nebyly, tak hojně rozšířené, nebo tak propracované, jako v pozdějším období. Podrobný rozbor se hodil i při výběru osobnosti, kterou jsem z každé kultury zvolil, pro pozdější zkoumání činů a skutků všech...
|
|
|
Tradice Izraele a helénizace v době znovuzasvěcení Druhého chrámu
Tlustošová, Adéla ; Ondrejičková, Sylva (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
V bakalářské práci se zaměřuji na téma Chanuky, svátku zakotveného v historii Izraele. Především se zabývám obdobím, ve kterém se udál zázrak při opětovném zasvěcení Druhého chrámu. Tento příběh můžeme najít v deuterokanonických knihách Starého zákona, knihách makabejských, později také v interpretaci Starožitností Josefa Flavia. Tato práce pojednává o historicko-kulturním kontextu doby v Judeji, která předcházela znovuzasvěcení. Rozebírá souvislost násilné helenizace Judska s následným makabejským povstáním, které bylo reakcí na stále se zhoršující životní podmínky Židů. Usilovali o svobodu, která jim byla odpírána seleukovskými vládci, svobodu náboženskou a posléze i politickou. V druhé polovině práce seznamuji čtenáře se znovuzasvěcením chrámu, zázrakem s ním spojeným a důležitými ustanoveními, na kterých se usneslo shromáždění Izraele. Od této doby se prostřednictvím tohoto svátku každoročně připomíná věrnost Židů, mučednické vzory, které budou i v budoucnu posilovat hodnotu obětování života pro víru v Hospodina v prostředí, v němž převládá pohanský kult, nejen v Palestině ale i v prostředí diaspory.
|
|
|
The Narrowness of the Jewish World in the <> Encyclical of James in the Context of Political and Religious Conflicts of the Second Temple Period
Tarasenko, Olexandr ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Ábel, František (oponent)
Tato disertace zkoumá systém hodnot autora Listu Jakubova, což je sbírka kázání nebo besed jeruzalémského "episkopa", sestavených a editovaných jeho následovníkem. List se netýká žádných konkrétních specifických problémů komunit nebo jednotlivců, a proto může být považován za encykliku. Obrácení se autora ke čtenářům vypadá takto: "Udělej takto a nedělej jinak". Proto tento opus lze považovat za "Halachu", literární formu používanou mudrci Izraele před naším letopočtem. "Halacha", stejně jako řecký literární žánr paraenesis, nepřipouští diskusi, ale spíše vybízí čtenáře k poslušnosti. Jako vzor pro napodobování Jakub ukazuje ne Ježíše Krista, ale svaté ze Starého zákona.
|
host ::
RSS.